takze tenhle prispevek by mel bejt dlouhej....hm...uvidime, lets try. Jak nazev napovida (oblibena floskule, neodpustim si ji), jsme porad v tom ctyrmilionovem mestecku...Inu, proc, nastini nasledujici radky (asi se budu zamerovat na floskule tentokrat, pane Juste, s dovolenim). Po pandach jsme prevelice resili, na jakou okolni horu se vydat, protoze mesto vysava a tropy jsou tu nesnesitelny...Emei Shan, coz je pres tri tisice vysoka hora padla, protoze vstup na ni plus ostatni nutny vydaje nas odradili, a tak jsme se rozhodli pro posvatnou taoistickou horu. Sice "jenom" asi 1700 m, ale coz. Vystup po schudcich, vyhejbani se (nepochopitelne) damam v lodickach, panum s batuzkama a vsemoznejm prodavacum, nehlede na vysmaty nosice "zmirajicich" z vrcholu. To jsme jeste nevedeli co nas ceka.
Podel cesty jsme mijeli cedule s popiskama, jak "krasna, fascinujici, rozkosna a delightful" je priroda kolem nas. To abysme nezapomneli...my turisticky neznabozi. Vsechno samozrejme v jak jinak "rozkosne nemotorny" anglictine, doslovne prekladany z cinstiny. A ano, cedule nelhali- vodopady, tropickej les vsude kam jen oko modrave dohledne, tucty jezirek azurovejch a kazdej kolemjdouci rikajici Nihao, popripade Hellou. Skrabali jsme se tam nahoru, ke Chramu bileho oblaku skoro celej den...
...cestou potkavali taoisticky babicky s bambusovejma holema, pridruzeny chramy, v kterejch jela kolovratkova smycka jakysi chramovy hudby, ale z magnetaku, a umely stromy, ktery si Cinani daj tu praci vyrobit jako oporu podel cest...nerozlisujou mezi prirozenym a umelym, jenom se mi to potvrzuje.
Chram bileho oblaku byl az az tam uplne na vrsicku, a my pozorovali, jak postupne zapada slunicko. Prenocovali jsme uprostred toho vseho mumraje ptaciho, brouciho, housenkovyho (viz fotka) a veverciho a rano se odebrali zpet smer Chengdu.
To jsme jeste blahove si mysleli, ze chytneme ten samej den vlak do Xianu. Jenze chyba lavky, uz prijezdova cesta naplnena asi tak desetitisicem Cinanu chtejicich nekam jet (Tadeas poznamenal, ze kazdou chvili je 10 milionu Cinanu ve vlaku) nam varovala, ze to asi nebude med...Med to vskutku nebyl, listky jsme koupili na dnesek na druhou odpoledni, a to ve stojacim vagonu bez klimatizace. Stalo to 55juanu, coz je asi 150 korun, tedy na cestu dlouhou kolem sesti set kilometru celkem lace, ale uvidime, za jakou cenu. Budeme se proste snazit maximalne socializovat a opet a znova odpovidat na otazky odkud jsme, kam jedem, jak dlouho tu jeste budem a jak se nam libi Cina. A "ne, cinsky opravdu neumime, bohuzel".
Fotograficka melanz na zaver...(snad tentokrat prispevek presahl onu delku nudloozni).
3 comments:
Ahoj, poctivě sleduji vaši pouť; je krásné sledovat tak mladé a krásné lidi na tom neuvěřitelném dobrodružství tisíce kilometrů daleko; nechť vás štěstí doprovází!
Já se vrátil z pobytu u táty na Slovensku, který jsem v podstatě prospal; HOT NEWS - CVIČÍM JÓGU!
Asi proto, že Jogi Mokšanand pořád chce vzbudit v Zuzce její kundalíni, tak abych to dokázal taky.
a tu housenku ste učesali vy?dnes doletěla pohlednice, tak je mi blaze..a taky sem nám pokazila efekt do performance páč sem si okudlala hlavu a musím říct že mi to šlo a hrozně mi to teď sluší, takže až budeš chtít holiče-zvládnu to!mimochodem ostrava byla nádherná, i když menší exotikanež u vás.pac a pusu ní
joj, ty pandy jsou nadherne.. pohled taky dnes dorazil odvoz a bramboraky budou slibuju teta
Post a Comment